Na Poulu Andersonovi je zajímavá ta věc, že se vlastně jmenuje Andersen a jde o emigranta z Dánska, který vyrůstal v Texasu. Patří k velkým osobnostem žánrů sci-fi a fantasy, a to by bylo, aby ho kvartánští odborníci na pokleslou literaturu (jak se kdosi kdysi vyjádřil o recenzentech Echa) neznali. Jeho rozsáhlé dílo tvoří více než 65 románů a 250 povídek. Připomenu tedy jen ty nejdůležitější popřípadě nejznámější: Strážci času - série volně spojených povídek o "temporální" policii, která dohlíží na to, aby cestující v čase nenarušili správný chod dějin. Další dvě úspěšné série tvoří příběhy o galaktickém obchodníkovi Nicholasi van Rijnovi a o mezihvězdném agentu Dominikovi Flandrym. Trvalou slávu si Anderson zajistil romány Brain Wave, Kosmičtí křižáci a Tau Zero. Z povídek bych určitě vzpomněl originalitou a stylistickou vytříbeností vynikající kousky Není smíru s vládci, Královna vzduchu a temnot a Nejdelší plavba. Anderson se často a rád nechává inspirovat evropskou a obzvláště dánskou mytologií, což je obzvláště vidět na jeho největším díle v oblasti fantasy, románu Tři srdce, tři lvi, o kterém si budeme ještě povídat.
Poul Anderson se narodil roku 1926 a ač je to možná s podivem, dosud žije a plodí další a další texty, snad proto by mi přišlo líto vás s tímto klasikem science fiction a fantasy neseznámit…
Tři srdce, tři lvi
Náhle pochopil. "U všech svatých, ano!" vykřikl.
"Co? Co? Co?" Muži prudce vyskakovali. Holger zamával svým mečem ve vzduchu. Slova se z něj řinula. Nevěděl sám, co řekne dál, přemýšlel nahlas v té vřavě, ale naslouchali mu s úžasem:
"Poslyšte, ten, koho hledáme, mění podobu od narození. Nepotřebuje žádnou kouzelnou kůži jako tady labutí panna. Ale potom se jeho oblečení nemůže změnit s ním, že ano? Takže musí vycházet nahý. Frodoart mi řekl okamžik předtím, než se ten vlk objevil, že právě opustil pána v plní zbroji. A že tady byl sám. Ani s něčí pomocí by se sir Yve nedokázal dostat z brnění ven a potom zase zpátky do něj během těch několika minut, co na to měl. Takže on werewolf není.
Gui se také snažil přiznat vinu, aby zachránil toho skutečného. Ale předtím už sám sebe vyloučil. Zmínil se, že mě viděl venku bez přilby. To bylo na chvilku, když jsem se zastavil a ptal jsem se na cestu sem. Jak se spustil ten poprask, znovu jsem si přilbu nasadil. Vlkodlak to nemohl vidět. On - ne, ona byla v domě. Vnikla tam zadními dveřmi a unikla předním oknem, které mělo zavřené okenice. Gui mě mohl vidět bez přilby ve světle pochodní jedině z vrcholu věže nad svým pokojem. Všiml jsem si, že přesahuje okolní střechy. Asi vylezl nahoru, aby se díval, jak se stáda zahánějí dovnitř. Takže nebyl nikde poblíž toho místa, kde jsme viděli vlkodlaka.
Paní Blanchefor…" Zarazil se. Jak pro všechno na světě má vysvětlit teorii bakteriologického původu nemocí? "Paní Blanchefor má nemoc, která nenapadá psovité šelmy. Kdyby jí změna ve vlka neprospěla, byla by příliš slabá na to, aby mohla běhat tak, jak jsem viděl prchat to zvíře. Kdyby jí změna prospěla, to, co způsobilo její nemoc, by nemohlo přežít ve zvířecím těle. V této chvíli by nemohla mít horečku a rýmu. Je to jasné? V obou případech ji můžeme vyloučit."
Raimberge se přikrčila zády ke zdi. Její otec vyrazil přerývaný výkřik a otočil se ve snaze dosáhnout na ni svázanýma rukama. Z davu poddaných zazněl zvuk jakoby od samého vlka. Začali se přibližovat - jednolitá masa rukou a zbraní… Tři srdce, tři lvi vypráví příběh Holgera Carlsena, který je za zvláštních okolností přenesen přímo z bojiště druhé světové války do světa dánských mýtů a legend. A co víc, postupně zjišťuje, že nehraje jen okrajovou roli. Pasou po něm síly Chaosu i Zákona, ještě tajuplnější jsou ale cíle čarodějky Morgany Le Fay. Jako jediné řešení se jeví najít tajemný meč Cortanu, meč, který je ukut ze stejné oceli jako Excalibur. Pak snad Holger najde cestu zpátky…
Tři srdce, tři lvi je klasická fantasy, bohužel také s klasickými neduhy klasické fantasy (uf, to byla ale věta…). Hlavní věc, která mi vadila, je dokonalá přímočarost. Jakmile autor nastíní problém, na několika dalších stánkách jej vysvětlí. Děj je jednoduchý a lineární, v podstatě se jen s Holgerem projdeme po zemi dánských mýtů, ale žádné odbočky se nekonají. Kniha je navíc velmi krátká a autor tak nemá šanci přiblížit čtenáři více některé postavy: dobře vlastně poznáme jen hlavní hrdiny Holgera a labutí pannu, zčásti pak Morganu a tajemného Saracéna. Prostě žádný Sapkowski se tentokrát nekoná.
Nesmíme ale knize upřít i některé klady. Když odhlédnu od grafické úpravy (použili můj oblíbený font, to se cení… :-)) musím zmínit fakt, že se kniha i přes veškeré neduhy dobře čte. Ano, nad knihou Tři srdce, tři lvi strávíte jeden poklidný večer, budete se dobře bavit a jednotlivé neduhy vám přijdou na mysl až poté, co knihu se šťastným výrazem ve tváři zdoláte. Poul Anderson prostě řemeslně jazyk ovládá výborně a překladatel svou práci také neodflákl. Proto pokud zrovna nemáte co číst, mohu vám fantasy román Poula Andersona s klidem doporučit. Tři srdce, tři lvi: 6,5 z 10
Související články Tchaj-pan
Ultimátní dílo Jamese Clavella, kniha na sedmi stech stranách vyprávějící příběh obchodnické rodiny v číně předminulého století, věnující se zároveň civilizačnímu konfliktu Angličanů a Číňanů.
